43
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
HRUDNÍ CHIRURGIE II
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–11.30 / Sál Centaurus
Chirurgie pro pokročilý (N2-N3) karcinom plic
Jedlička V.
I. chirurgická klinika FN u sv. Anny a LF MU v Brně
cíl práce:
Na základě recentních literárních údajů popsat
aktuální trendy v chirurgické léčbě pokročilého karcinomu plic
a pokusit se identifikovat sporná a nejasná místa chirurgické
terapie.
materiál a metody:
233 statí zaznamenaných databází
PubMed – MEDLINE zabývajících se sledovanou problematikou
v letech 2011–2014 ukazuje diskrepance v managementu po-
kročilého karcinomu plic mezi jednotlivými pracovišti. Nicméně
existuje zřetelná tendence zahrnout opět chirurgickou léčbu
i do pokročilejších stadií onemocnění.
závěry:
Individualizovaný přístup v léčbě karcinomu plic
může identifikovat pacienty, kteří budou nejvíce profitovat
z chirurgické terapie. Maximální šetření funkční plicní tkáně
při snaze o kompletní onkochirurgickou operaci je základní
premisou úspěšné léčby.
VATS lobektomie – je standard v léčbě BCA
i u nás?
Hytych V.
1
, Horažďovský P.
1
, Konopa Z.
1
,
Tašková A.
1
, Pohnán R.
2
,Prachařová Š.
1
,
Vašáková M.
3
1
Oddělení hrudní chirurgie Thomayerovy nemocnice, Praha
2
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha
3
Pneumologická klinika 1. LF UK a TN, Praha
V současnosti se za VATS lobektomii považuje anatomická
plicní resekce provedená s použitím videotorakoskopické se-
stavy bez pomocné pracovní incize nebo s minitorakotomií
bez použití rozvěrače žeber. Videotorakoskop k plné vizualizaci
operačního pole na monitorech endoskopické sestavy a ne
pouze k osvětlení dutiny hrudní. Preparujeme a ošetřujeme
jednotlivé anatomické struktury hilu. K uzavření a přerušení cév
lze použít endoskopické staplery, cévní zamykatelné plastové
klipy nebo klasické či uzamykatelné titanové klipy. Bronchus
uzavíráme a přerušujeme staplerem. Pokud operujeme s vyu-
žitím pracovní incize, lze provést i klasickou ligaturu cévy nebo
suturu bronchu.
Hlavními výhodami je snížení pooperační bolesti, menší
imunologická zátěž, zkrácení doby drenáže, hospitalizace a cel-
kové doby rekonvalescence.
Autoři vycházející z vlastních zkušeností a představují tech-
niku a taktiku miniinvazivních plicních resekcí.
Za podpory projektu IGA MZ ČR, NT 14406
„Monitorování efektu léčby karcinomu plic pomocí
kvantitativního trendování cirkulujících nádorových buněk“.
Literatura
1.
Flores, R. M. (2010). Video-assisted thoracic surgery (VATS) lobectomy: focus on tech-
nique. World journal of surgery, 34 (4), 616–20. doi: 10.1007/s00268-009-0340-8
2.
McKenna, R. J., Houck, W., & Fuller, C. B. (2006). Video-assisted thoracic surgery lo-
bectomy: experience with 1,100 cases. The Annals of thoracic surgery, 81 (2), 421–5; doi:
10.1016/j.athoracsur.2005.07.078
3.
Demmy, T. L., & Nwogu, C. (2008). Is video-assisted thoracic surgery lobectomy be-
tter? Quality of life considerations. The Annals of thoracic surgery, 85 (2), S719–28. doi:
10.1016/j.athoracsur.2007.09.056
HRUDNÍ CHIRURGIE II
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–11.30 / Sál Centaurus
Využití ECMO v léčbě ARDS u pacienta po
pravostranné pneumonektomii
Szkorupa M. ¹, Bohanes T.¹, Chudáček J. ¹, Neoral Č. ¹,
Šimek M.², Horáček R.³
¹I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc
²Kardiochirurgická klinika FN a LF UP Olomouc
³Oddělení péče chirurgických oborů FN a LF UP Olomouc
Výskyt bronchopleurální píštěle, postpneumonektomické-
ho empyému, kontralaterální pneumonie nebo respiračního
selhání patří mezi nejzávažnější plicní komplikace po anato-
mických plicních resekcích. Jsou charakterizovány vysokou
mortalitou (až 70%) většinou z důvodu farmakologicky a ven-
tilačně nezvladatelné hypoxie a navazujícího multiorgánového
selhání (MODS).
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je uznáva-
nou záchrannou metodou v léčbě těžkého respiračního anebo
kardiálního selhání nejrůznější etiologie. Podporu systémem
ECMO lze zahájit velmi rychle v urgentních situacích perku-
tánním nebo chirurgickým přístupem a umožňuje překlenout
akutní fázi hypoxie u ARDS.
Autoři uvádí případ užití ECMO u 68letého pacienta s objem-
nýmnemalobuněčným karcinomempravé plíce, který byl řešen
pravostrannou pneumonektomií. 9. pooperační den došlo po
zprvu nekomplikovanémprůběhu k rozvoji akutní respirační in-
suficience s nutností ÚPV (umělé plicní ventilace). Další vyšetření
prokázalo bronchopleurální píštěl v pahýlu hlavního bronchu.
Stav byl komplikován těžkým hyperkapnickým selháním i přes
agresivní ventilační režim, dále oběhovou nestabilitou s vyso-
kou podporou vazopresory. Při tomto závažném stavu bylo
indikováno zavedení veno-venózního ECMO femorojugulární.
Po stabilizaci stavu byla indikována revize s nálezemdehiscence
pahýlu bronchu po staplerové sutuře, byla provedena excize
pahýlu bronchu s resuturou a záplatou, toaletou hrudníku a dre-
náží. ECMO ukončeno 7. den, za další dva dny pacient převeden
