42
PROGRAMME AND ABSTRACT BOOK
ABS TRAC T BOOK
Význam EGFR mutací – klinická korelace
výsledků léčby nemalobuněčného karcinomu plic
Pešek M.
1
, Benešová L.
2
, Brůha F.
1
, Mukenšnabl P.
3
,
Šedivcová M.
3
, Fiala O.
4
, Minárik M.
2
1
Klinika PNE FN Plzeň
2
Genomac Praha
3
ŠPAÚ FN Plzeň
4
ORAK FN Plzeň
Úvod:
Indikace biologicky cílené terapie s využitím průkazu
řídících mutací prokazatelně zlepšuje vyhlídky nemocných
s neskvamózními karcinomy plic na zlepšení kvality života
i na jeho výrazné prodloužení. V současné době jsou největší
zkušenosti s průkazem tzv. senzitivních mutací EGFR, ale rychle
přibývají i zkušenosti s cílenou léčbou nádorů s translokacemi
některých genů (EML-4 ALK, ROS1).
Pacienti a metodika:
Hodnotíme soubor nemocných vy-
šetřovaných na přítomnost EGFR a dalších mutací ve vzorcích
nádorové tkáně NSCLC. Porovnali jsme i četnost záchytu pozi-
tivních nálezů ze dvou laboratoří, které užívají rozdílné metody.
Zajímal nás vliv podílu nádorových buněk ze zkumavek vzorku
na účinnost léčby TKI. Neprokázali jsme rozdíly mezi výsledky
vyšetření dvou laboratoří, které využívaly rozdílné vyšetřovací
metody, ani vliv podílu nádorových buněk ve vzorku odebrané
nádorové tkáně na výsledky cílené léčby nádorů.
Výsledky:
V souboru 1014 nemocných s ověřeným NSCLC
byly prokázány mutace na exonu 19 u 63 nemocných, mu-
tace na exonu 21 u 30 pacientů, mutace genu K-ras u 136
nemocných. Ojediněle byly nalezeny nádory s translokacemi
EML-4 ALK a ROS1, jeden nemocný měl současně prokázanou
mutaci EGFR a translokaci genu EML-4 ALK. Ojediněle se našli
i nemocní s dalšími kombinacemi onkogenních mutací (mutace
EGFR a K-ras, dvě různé mutace EGFR, dvě různé mutace K-ras).
Závěr:
Podrobná morfologická a molekulárně genetic-
ká vyšetření nádorové tkáně NSCLC mohou zlepšit vyhlídky
nemocných v důsledku racionální indikace biologicky cílené
léčby, jak můžeme doložit i našimi výsledky. Metoda k průkazu
senzitivních mutací by měla být schopna detekovat alespoň
10% přítomnost mutovaných buněk v odebraném vzorku. Je
třeba počítat i s vícečetným výskytem mutací, které mohou
někdy ovlivnit výsledky cílené molekulární terapie.
Výskyt EGFR mutací u NSCLC v české populaci
Kultan J.
1
, Fiala O.
2
, Šatánková M.
3
, Zbožínková Z.
4
¹Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP
Olomouc
²Klinika pneumologie a ftizeologie FN a LF Plzeň
³Klinika nemoci plicních a tuberkulózy FN a LF MU Brno
4
Institut biostatistiky a analýz MU Brno
Prezentujeme výsledky studie zaměřené na detekci EGFR
mutací ve vyšetřované populaci nemocných s nově diagnos-
tikovaným adenokarcinomem a NSCLC NOS v období od
15. 11. 2011 do 30. 6. 2013. Analyzovaná data byla získána ze
tří pneumoonkologických center – FN Brno, FN Olomouc, FN
Plzeň. Celkový počet pacientů s adenokarcinomem nebo NOS
vyšetřených na EGFR mutaci v hodnoceném období ve všech
třech centrech byl 486. Z nich celkem u 74 (15,2%) pacientů
byla prokázána EGFR mutace. U zbylých 412 (84,8%) pacientů
nebyla EGFR mutace prokázána (407 pacientů s divokým typem
EGFR, u 5 nebylo možné o přítomnosti mutace rozhodnout).
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT/13569.
Klasifikace adenokarcinomu plic ve vztahu
k výskytu mutace EGFR a přestavby ALK
Hornychová H.
1
, Nová M.
1
, Vošmiková H.
1
,
Hrnčiarik M.
2
, Rozkoš T.
1
, Laco J.
1
, Ryška A.
1
1
Fingerlandův ústav patologie, Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové a Fakultní nemocnice
Hradec Králové
2
Plicní klinika, Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta
v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové
Z archivu Fingerlandova ústavu patologie byly vybrány
případy adenokarcinomů s mutací EGFR (26 případů, tj. 11 %
případů, u kterých byla mutace EGFR vyšetřena) a přestavbou
ALK (4 případy). Byla provedena revize jejich histologického
nálezu a porovnání s literárními údaji stran morfologie tumorů
s mutací EGFR, resp. přestavbou ALK.
Tumory s EGFR mutací byly ve dvaceti případech u žen,
v šesti případech u mužů. Pouze ve čtyřech případech byl k dis-
pozici materiál z resekátu, zbytek tvořily jehlové biopsie nebo
endobiopsie (20x) a cytologie (3x). Ve třech dalších případech
byl k dispozici vzorek z metastázy (2x pleura, 1x metastáza
v podkoží).
Pouze u resekátů byla naznačena tendence k jistým společ-
ným rysům – všechny resekáty měly predominantní lepidickou
komponentu a s výjimkou jednoho případu šlo o dobře dife-
rencované tumory. Tento nález je v souladu s literárními údaji.
V rámci menších vzorků naopak nádory nesdílely ani ob-
dobný charakter růstu ani stupeň diferenciace – 13 případů
bylo hodnoceno jako adenokarcinom (3x grade 1, 9x grade 2,
1x grade 3), 6 případů jako nemalobuněčný karcinom, spíše
adenokarcinom (všechny grade 3) a jeden případ jako nema-
lobuněčný karcinom s adenokarcinomovou a sarkomatoidní
komponentou. Všechny tumory byly TTF1 pozitivní. Tumory
s různým typem mutace neměly výraznější společné morfo-
logické charakteristiky.
Klinická data byla dostupná u 14 případů, z nichž terapii
inhibitory tyrozinkinázy dostalo s ohledem na stadium one-
mocnění 12 pacientů, u třech z nich byla terapie ukončována
pro progresi stavu – tyto případy nesdílely společné morfo-
logické rysy.
Tumory s přestavbou ALK byly výrazně homogennější skupi-
nou. U všech byla patrna intra- nebo extracelulární hlenotvorba
v kombinaci s TTF1 pozitivitou, charakteru růstu byl převážně
