44
PROGRAMME AND ABSTRACT BOOK
ABS TRAC T BOOK
pacientů s NSCLC a výsledky real time PCR porovnat s dostup-
nými výsledky dalších laboratorních metod (FISH, end-point
PCR, přímá sekvenace, CE IVD diagnostická souprava).
Metody:
Výchozím materiálem byly histologicky konfir-
mované vzorky NSCLC ve formě fixované tkáně (FFPE) nebo
cytologické nátěry. Pro izolaci RNA byl použit RNeasy FFPE
Kit (Qiagen). Reverzní transkripce byla provedena pomocí
SuperScript™ II Reverse Transcriptase (Invitrogen). Pro detekci
varianty 1, 2 a 3 fúze EML4-ALK byla použita nově navržená me-
toda real time PCR s TaqMan sondami, end-point PCR a přímá
sekvenace. Analýzy FISH byly provedeny pomocí Zyto Light
SPEC ALK Dual Color Break Apart Probe (ZytoVision). Pro ověření
výsledků byla použita diagnostická souprava EML4-ALK Fusion
Gene Detection Kit CE IVD (Amoy Diagnostics).
Výsledky:
Zavedli jsme metodu real time PCR pro analý-
zu varianty 1, 2 a 3 fúzního transkriptu EML4-ALK. Senzitivita
metody je 10-3 – 10-4. Metoda byla použita pro analýzu 96
pacientů s NSCLC, přestavba EML4-ALK byla zachycena ve 33
případech (34 %). U všech 33 EML4-ALK pozitivních vzorků
byla fúze potvrzena přímou sekvenací. V souboru 46 vzor-
ků bylo provedeno srovnání FISH, real time PCR a end-point
PCR. V tomto souboru bylo 8 FISH pozitivních vzorků, které
byly dále analyzovány metodou real time PCR, end-point PCR
a diagnostickou soupravou EML4-ALK Fusion Gene Detection
Kit. Pozitivita EML4-ALK byla potvrzena metodou real time PCR
ve 4 případech, diagnostickým kitem ve 3 případech a meto-
dou end-point PCR u 2 vzorků.
Závěr:
Navržená metoda reverzně transkripční real time PCR
pro detekci tří nejčetnějších variant fúze EML4-ALK je vysoce
senzitivní, časově i finančně dostupná. Námi zjištěná frekvence
výskytu fúzního genu je vzhledem k citlivosti použité metody
vysoká. Rozdíly mezi výsledky různých metod nejsou v rozporu
s publikovanými údaji, diference mohou být způsobeny rozdíl-
nou citlivostí a principem metod, variabilitou vyšetřovaného
materiálu nebo heterogenitou nádoru. Metoda real time PCR
může vzhledem k vysoké citlivosti přispět k přesnější analýze
přestavby genu ALK a následně zvýšit podíl pacientů s NSCLC
léčených ALK TKI.
Výskyt plicní rakoviny, emfyzému a pleurálních
výpotků v pitevních nálezech 708 zemřelých
ve Fakultní nemocnici Praha – Motol v letech
2011–2013
Marel M.
1
, Skopcová H.
2
, Koubková L.
1
,
Kovaříková Z.
1
, Grandcourtová A.
1
, Fila L.
1
,
Čapková L.
2
, Kodet R.
2
1
Pneumologická klinika 2. LF UK a FN v Motole
2
Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN
v Motole
V dvouleté autoptické studii byly porovnány výsledky pitvy
(jak makroskopické, tak mikroskopické) s údaji v Průvodním listu
k pitvě zemřelých. Mezi 708 zemřelými bylo 398 mužů a 310
žen, medián věku 71 let.
Při pitvě bylo prokázáno 55 plicních karcinomů (BCA), 24
z nich bylo poznáno až při pitvě (44 %). Nejčastějším typem
byl adenokarcinom u 51 % nemocných. 40 % zemřelých s BCA
mělo při pitvě popsaný i doprovodný makroskopický emfyzém.
Emfyzém byl při pitvě makroskopicky popsán u 27,5 % celého
souboru pitvaných, v průvodním listu k pitvě byl popsán pouze
u 11,7 %. U zemřelých pod 59 let byl nalezen u 9 %, nad 60
let u 32 %. Mikroskopické změny kompatibilní s emfyzémem
byly nalezeny celkem u 54 % souboru (jen „ložiskové“ změny
u dalších 12 %). Jeden pitvou potvrzený plicní karcinom při-
padal na 9 nemocných s emfyzémem (22/195) a na 16 bez
emfyzému (33/513). Výpotek byl popsán v Průvodním listu
u 13 % zemřelých, pitva jej prokázala u 33 % souboru. BCA
byl provázen výpotkem v 25,4 %.
Z dosažených výsledků vyplývá, že sledované nemoci jsou
častější než na ně klinici pomýšlí. Studie potvrdila známý fakt
o společném výskytu plicního karcinomu a emfyzému.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví)
koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203
(FN MOTOL)
Histologické hodnocení astmatu a chronické
obstrukční plicní choroby v plicních biopsiích:
morfologické rozdíly a podobnosti obou
onemocnění
Krajsová B., Tichý T.
Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN
Olomouc
Astma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc
(CHOPN) jsou chronická zánětlivá plicní onemocnění, která
ve svém důsledku vedou k obstrukci a strukturálním změnám
dolních dýchacích cest, v případě CHOPN i ke strukturálním
změnám plicního parenchymu. Zatímco u astmatu je ob-
strukce dýchacích cest typicky intermitentní a reverzibilní,
u CHOPN obstrukce přetrvává a má většinou progresivní
charakter. Tyto funkční odlišnosti jsou spojeny s rozdíly ve slo-
žení zánětlivého infiltrátu, v odlišné produkci zánětlivých
mediátorů a ve výsledku i v rozdílných morfologických změ-
nách. Zatímco u astmatu jsou předpokladem dominující
CD4+ T-lymfocyty, eozinofily a mastocyty, u CHOPN by měly
kvantitativně převažovat CD8+ T-lymfocyty a makrofágy.
Morfologické změny nalézáme u pacientů s astmatem přede-
vším ve velkých a středních bronších, jde o zesílení retikulární
bazální membrány, mechanické poškození a odlučování epite-
lové výstelky dýchacích cest a hypertrofii hladké svaloviny. Za
typické morfologické znaky CHOPN jsou považovány zejména
dlaždicobuněčná metaplazie a fibróza ve stěně dýchacích
cest. Hypertrofie hladké svaloviny u CHOPN je přítomna v dý-
chacích cestách malého kalibru. Destrukci alveolárních sept
rovněž nacházíme pouze u CHOPN.
Přestože jsou astma a CHOPN považovány za dvě hete-
rogenní skupiny onemocnění, existuje řada pacientů, a to
zvláště ve starším věku, u kterých se klinicky a funkčně pro-
