45
APRIL 24
TH
– 26
TH
, 2014 | OLOMOUC | THE CZECH REPUBLIC
ABS TRAC T BOOK
jevují znaky obou onemocnění (tzv. astma-COPD overlap
syndrome). Rovněž v histologickém obraze se poměrně často
setkáváme s morfologickými projevy obou jednotek. V našem
sdělení uvádíme a na příkladech dokumentujeme typické
i překryvné obrazy obou onemocnění. Vzájemné porovnávání
klinických i morfologických nálezů u jednotlivých pacientů
by mělo přispět k preciznější definici bronchiální obstrukce
a individualizaci terapie.
Překryvný syndrom bronchiálního astmatu
a CHOPN, diferenciální diagnostika
obou nemocí
Zatloukal J.
Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a bronchiální
astma jsou zánětlivá onemocnění dýchacích cest spojená
s bronchiální obstrukcí. Odlišují se od sebe anamnézou a kli-
nickými projevy, reverzibilitou bronchiální obstrukce, mírou
bronchiální hyperreaktivity, systémovými projevy a charak-
terem bronchiálního zánětu. Diferenciální diagnostika obou
nemocí je proto založena na vyšetření plicních funkcí, pro-
vedení bronchomotorických testů, vyšetření krevních ply-
nů a provedení CT plic s vysokým rozlišením. Vedle těchto
klinických vyšetření může k odlišení obou nemocí význam-
ně pomoci provedení histologického vyšetření bronchiální
sliznice a vyšetření buněčných profilů v bronchoalveolární
tekutině, jejichž nálezy jsou pro každou z obou nemocí po-
měrně charakteristické.
Třebaže jsou chronická obstrukční plicní nemoc a bron-
chiální astma dvě odlišné choroby, u části pacientů s CHOPN
a bronchiálním astmatem se objevují znaky obou nemocí.
Takový stav označujeme jako překryvný (overlap) syndrom
CHOPN a bronchiálního astmatu. Příkladem může být ast-
ma, u něhož došlo k rozvoji fixované bronchiální obstrukce,
nebo naopak CHOPN s výraznou reverzibilitou obstruk-
ce. Do určité míry se tomuto stavu blíží astma u kuřáků
a některé fenotypy obtížně léčitelného astmatu. Výskyt
překryvného syndromu CHOPN a bronchiálního astmatu
se odhaduje mezi 20−40 % všech pacientů s CHOPN nebo
astmatem. V diagnostice překryvného syndromu CHOPN
a astmatu se vedle anamnézy a vyšetření plicních funkcí
využívá hodnocení bronchiální hyperreaktivity, eozinofilie
ve sputu, koncentrace vydechovaného oxidu dusnatého
(FeNO) nebo hladiny cirkulujícího IgE. Také v tomto případě
může být přínosné histologické vyšetření bronchiální sliznice
a vyšetření buněčného profilu bronchoalveolární tekutiny.
Překryvný syndrom CHOPN a astmatu bývá spojen s vyšší
četností exacerbací a rychlejší deklinací plicních funkcí, a tím
ovlivňuje prognózu onemocnění.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT 11117-6.
Korelace genových polymorfizmů IL-4 a IL-4R
alfa s HRCT skóre, histomorfologickými
a molekulárními změnami v plicní tkáni
u idiopatické plicní fibrózy
Vašáková M., Šterclová M., Matěj R.
Pneumologická klinika 1. LF UK a Oddělení patologie
a molekulární medicíny, Thomayerova nemocnice Praha
Úvod:
Idiopatická plicní fibróza (IPF) je závažným onemoc-
něním plic se středním přežitím 2,5–3,5 roku. Patogenetickým
podkladem IPF je patologický vzor hojení alveolárního poško-
zení, který vzniká zřejmě u geneticky disponovaných jedinců po
vystavení inzultu poškozujícího alveolární epitel. Nepochybnou
roli zde hraje i porucha regenerace způsobená stárnutím.
Z genetických faktorů je zvažována účast polymorfizmů řady
genů pro cytokiny, chemokiny, mucin, telomerázy, surfaktan-
tové proteiny aj.
Nad diagnózou IPF se potkává klinik s radiologem a patolo-
gem poměrně často, a to hlavně v situacích netypických klinic-
kých či radiologických nálezů. Z hlediska histopatologického
v těchto případech jde o histomorfologickou diagnostiku bez
nutnosti využití molekulárních metod. Molekulární diagnostika
v patologii ale hraje kruciální roli ve výzkumu patogeneze
IPF, kdy se změny v genomu pacienta s IPF mohou zrcadlit
nejen ve fenotypu klinické a radiologické podoby nemoci,
ale i v morfologických a molekulárních změnách v plicní tkáni.
Tímto způsobem lze pak při spolupráci klinika-výzkumníka
a patologa-výzkumníka testovat hypotézy o vlivu genetické
informace vyvolávající změnu produkce či charakteru molekul
účastnících se v procesu patogeneze na morflologické a mo-
lekulární změny v plicní tkáni.
Cíle studie:
V naší studii jsme se zaměřili na vliv genových
polymorfizmů IL-4 na fenotyp IPF určený rozsahem a charak-
terem radiologických a histopatologických změn. Interleukin
4 se totiž velice pravděpodobně významně podílí na vzniku
a rozvoji patologického vzorce hojení plicní tkáně, a to přímým
potencováním fibroproliferativní odpovědi a potencováním
tzv. Th2 typu imunitní odpovědi, která patologické hojení
podporuje. V našem předchozím výzkumu jsme prokázali vyšší
výskyt alely T v promotorové oblasti genu pro IL-4 v lokusech
-33, -592 a -1098 u pacientů s IPF oproti zdravé populaci. Pomocí
radiologických změn na CT hrudníku s vysokou rozlišovací
schopností (HRCT) a histopatologických změn jsme pak chtěli
prokázat přímý vliv těchto polymorfizmů na výsledný obraz,
fenotyp, nemoci.
Metody:
Do studie bylo zavzato 46 pacientů s IPF, kteří
podstoupili genotypizaci genů pro IL-4 a jeho receptor- IL-4R
podjednokta alfa. 43 z těchto pacientů podstoupilo HRCT
a 14 z těchto pacientů podstoupilo chirurgickou plicní biopsii.
Rozsah změny na HRCT byl hodnocen s pomocí tzv. alveolár-
ního (AS) a intersticiálního (IS) skóre, přičemž AS reprezentuje
změny spíše zánětlivé či změny odpovídající počáteční fibróze
a IS změny pokročilé, fibrotické. Histopatologické hodnocení
zahrnovalo kvantitativní hodnocení myofibroblastických
fokusů (MF), intenzity zánětu a fibrózy (Ashcroftovo skóre)
