109
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
DISKUZE U POSTERŮ
Sobota 20. 9. 2014 / 14.00–15.30 / Sál Centaurus
POSTEROVÁ SEKCE
patologii. Zajímavé jsou výsledky diagnostiky u některých
pacientů s chlamydiovými infekcemi, kde je možné sledovat
tendence simulovat, ev. disimulovat potíže, depresi, sociální
vztahy a vazby. Celkově mezi nejčastější indikace k vyšetření
patří podezření na depresi, snížení compliance k léčbě, pokles
kognitivních funkcí, rodinné problémy, špatná spolupráce
s lékařem.
Výstupem psychologického vyšetření je souhrnná zpráva,
která obsahuje interpretaci výsledků spolu s doporučením
ošetřujícímu lékaři.
Stanovení sérových proteinových profilů
u pacientů s IPF-UIP, sarkoidózou a zdravých
jedinců pomocí nové, vysoce senzitivní
multiplexové analýzy
Tománková T.
1
, Fillerová R.
1
, Schneiderová P.
1
,
Žurková M.
2
, Lošťáková V.
2
, Kolek V.
2
, Kriegová E.
1
1
Ústav imunologie, Univerzita Palackého, Olomouc
2
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Univerzita
Palackého a Fakultní nemocnice, Olomouc
Idiopatická plicní fibróza a sarkoidóza jsou difuzní plicní
onemocnění charakteristická zánětlivými a fibrotickými pro-
cesy. U těchto nemocí se stále hledají neinvazivní biomarkery,
vhodné pro diagnostiku a prognózování těchto nemocí. V naší
studii jsme proto porovnávali sérové profily mezi pacienty
s IPF-UIP (n=12), sarkoidózou (n=18) a zdravými jedinci (n=7)
pomocí inovativní, vysoce senzitivní „Antibody-based Proximity
Extension Assay“ (Proseek Multiplex, Olink). Metoda je založena
na amplifikaci DNA sekvencí navázaných na primárních pro-
tilátkách a jejich detekci pomocí real-time PCR. Pro statistické
testy (T-test, Benjamini-Hochberg, PCA) byl využit software
GenEx (MuldiD). V séru pacientů s IPF-UIP a sarkoidózou jsme
detekovali rozdílné profily u třinácti proteinů (p<0,05), z nichž
nejvíce se lišily hladiny následujících proteinů: Amphiregulin
(fold change 2,46; p=0,0000001), HE4 (Epididymal secretory
protein E4: 1,99; p=0,000008), Prostasin (1,50; p=0,00002), FasL
(Fas antigen ligand: -1,43; p=0,0002), CXCL13 (2,25; p=0,0002),
GDF-15 (Growth/differentiation factor 15: 3,45; p=0,0003) a HGF
(Hepatocyte growth factor: 1,82; p=0,0005). Sérum pacientů
s IPF-UIP se lišilo v sérových hladinách 52 proteinů a u paci-
entů se sarkoidózou 58 proteinů při porovnání se zdravými
jedinci (p<0,05). Pomocí nové, vysoce senzitivní multiplexové
proteinové analýzy jsme detekovali proteinové profily asocio-
vané s IPF-UIP a sarkoidózou. Identifikace sérových biomarkerů
specifických pro studovaná onemocnění nabízí diagnostické
i prognostické využití neinvazivních krevních testů.
Grantová podpora: IGA MZ CR NT/11117, LF_UP_14_020.
Shrnutí poznatků o používání systémové enzy-
moterapie (SET) u pacientů s diagnózou bronchi-
álního astmatu prezentovaných v kazuistikách
Kalábková Císařová I.
Ordninace pro plicní onemocnění, Beroun
Bronchiální astma je heterogenní onemocnění, které je
charakterizováno chronickým zánětem dýchacích cest s řa-
dou respiračních symptomů, které jsou proměnlivé v ča-
se a ve své intenzitě. Lze jej rozdělit do několika klinických,
zánětlivých a patofyziologických fenotypů. K základním
lékům, používaným ke kontrole astmatu, dnes bezesporu
patří inhalační kortikosteroidy (IKS). Pokud ke kontrole astmatu
nepostačí jejich nízké nebo středně vysoké dávky, doporu-
čuje se zvážit či preferovat léčbu kombinovanou. Ráda bych
zde prezentovala výsledky sledování ze 7 pracovišť, celkem
8 souborů kazuistik nemocných, s dg. astma bronchiale (cel-
kem 52 nemocných), kteří po dobu 3 měsíců užívali ke své
základní léčbě přípravek Wobenzym® (WE) v dávce 2x7 (resp.
3x5) drg/den. U všech nemocných byl sledován vývoj hod-
not FENO před zahájením podávání WE, po 3 měsících jeho
podávání a 3 měsíce po skončení podávání WE. Více než 80%
pacientů reagovalo snížením hodnot FENO po 3 měsících
od zařazení WE do jejich terapie. V jedné skupině kazuistik je
u nemocných i 3 měsíce po ukončení podávání WE hodnota
FENO stále snížená. U řady pacientů je uvedeno i subjektivní
zlepšení zdravotního stavu a v neposlední řadě i dobrá tole-
rance léčby.
U přípravků systémové enzymoterapie (SET) je prokázán
pozitivní vliv na průběh akutního i chronického zánětu, čehož
se využívá v řadě indikací. Využití SET i v léčbě zánětů dýcha-
cích cest včetně astmatu je již v české i zahraniční literatuře
rovněž prezentováno. Sledování hodnot FENO, jako biomarke-
ru zánětlivé aktivity ve výše uvedených skupinách kazuistik, je
určitě jedním z vhodných nástrojů, ale s ohledem na současné
poznatky se autoři tohoto sdělení domnívají, že k objektivizaci
vlivu SET na možnost snižování IKS je třeba získat výsled-
ky z řádné klinické studie, která by zahrnovala dostatečné
množství pacientů. Bylo by vhodné hodnotit prospěšnost této
léčby také s ohledem na heterogenitu tohoto onemocnění
a k celkovému hodnocení výsledků použít více ukazatelů.
