101
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEMOCI JÍCNU
Sobota 20. 9. 2014 / 13.15–14.00 / Sál Centaurus
Cystic fibrosis (CF) – 59% pepsin positive n=29
Airway reflux related chronic cough (despite use of acid
suppressant medication) – 88% pepsin positive n=16
Chronic cough – 64% pepsin positive n=72
conclusion:
The measurement of salivary pepsin to diagno-
se reflux disease is rapid, simple, non-invasive and acceptable
to patients and may lessen the use of unnecessary therapy
and for further invasive and expensive diagnostic methods.
Koncentrace pepsinu v sekretech dýchacích
cest u plicních onemocnění a efekt podávání
inhibitorů protonové pumpy (IPP)
Pešek M.
1
, Bittenglová R.
1
, Fremundová L.
2
,
Turková-Sedláčková T.
3
, Dettmar PW.
4
1
Klinika PNE FN Plzeň
2
1. IK FN Plzeň
3
ÚKBH FN Plzeň
4
RD Biomed Limited Cottingham Hull Castle Hill Hospital
Velká Británie
úvod:
Mimojícnový reflux (MJR) je často prokazován u ne-
mocných s bronchiálním astmatem, intersticiálními fibrózami
plic, CHOPN, chronickým kašlem, recidivujícími záněty plic
a s dalšími chorobami. Kromě kyseliny chlorovodíkové je závaž-
nýmpatogenempepsin. Jeho koncentraci je možno stanovovat
semikvantitativně. Podávání IPP ovlivní příznivě sekreci kyseliny
chlorovodíkové a s ní související kyselý reflux, otazná je však
jejich účinnost na ovlivnění refluxů slabě kyselých a nekyselých
a na snížení koncentrací pepsinu v refluxátu.
metodika a pacienti:
Nemocní s nestabilními či nově
diagnostikovanými – výše uvedenými chorobami – měli
kromě podrobného klinického vyšetření vyšetřeny hladi-
ny pepsinu ve sputu či ve slinách, s využitím diagnostické
metody Peptest, Hull, G.B. Nověji odečítáme koncentrace
pepsinu z kalibrační křivky pomocí speciální čtečky dodané
výrobcem. U nemocných s pozitivními záchyty pepsinu
s nestabilními či nově diagnostikovanými chorobami prů-
dušek a plic indikujeme vyšetření 24hodinovou jícnovou
pH metrii a impedancí.
výsledky:
Celkem jsme vyšetřili 400 nemocných. Jako
pozitivní byly vyhodnoceny výsledky u 196 nemocných, slabě
pozitivní u 111 nemocných a negativní u 93 nemocných. Slabě
pozitivní hodnoty pepsinu byly v rozmezí 25–57 mg/ml, po-
zitivní výsledky v rozmezí 69 – > 250 mg/ml, medián 215 mg/
ml. I při léčbě IPP byly pozitivní nálezy pepsinu zjištěny u 60%
nemocných s plicními fibrózami, u 27% nemocných s bron-
chiálním astmatem, u 17,5% nemocných s chronickým kašlem
a u 57% nemocných s častými exacerbacemi CHOPN. Nejužší
korelaci výsledků Peptestu a výše uvedeného vyšetření jícnu
nacházíme u intersticiálních plicních fibróz, bronchiálního ast-
matu a u chronického kašle. I přes nově nasazenou antirefluxní
léčbu nedochází při opakovaných vyšetřeních u vybraných
nemocných k negativizaci, ani ke snížení koncentrací pepsinu
v sekretech dýchacích cest.
závěr:
I když lze podáváním IPP snížit až eliminovat kyselý
reflux a obtíže z něho pramenící, přítomnost pepsinu v reflu-
xátu zůstává podle literárních údajů i podle našich zkušeností
u významného podílu pacientů neovlivněna. Proto je třeba
hledat další léčebné metody, které by eliminovaly vliv pepsinu
na rozvoj a průběh řady respiračních onemocnění.
Vyšetření extraezofageálního refluxu pomocí
PEPtestu a korelace s 24hodinovou pH-metrií
jícnu u pacientů s intersticiálními plicními
procesy
Bittenglová R.
1
, Pešek M.
1
, Fremundová L.
2
,
Turková-Sedláčková T.
3
1
Klinika pneumologie a ftizeologie FN Plzeň
2
I. interní klinika FN Plzeň
3
Ústav klinické biochemie a hematologie FN Plzeň
cíl práce:
Extraezofageální reflux (EER) je velmi často pro-
kazován u řady nemocných s plicními onemocněními a může
být příčinou jejich nepříznivého průběhu. V naší studii se za-
měřujeme na výskyt EER u souboru nemocných s diagnos-
tikovaným postižením plicního intersticia (IPP), u kterých se
z různých důvodů nedaří zvyklou terapií dosáhnout stabilizace
základního onemocnění či dokonce onemocnění navzdory
adekvátní léčbě rychle progreduje.
materiál a metodika:
V první fázi sledování jsme vyšetřili
na přítomnost pepsinu ve slinách jako ukazatele přítomnosti
EER 123 nemocných s IPP, u kterých i přes adekvátní léčbu
nedochází ke stabilizaci onemocnění. K vyšetření používáme
neinvazivní metodu PepTest, Hull dovážený z Velké Británie.
Jedná se o jednoduchý screeningový test přítomnosti pep-
sinu ve slinách nemocných pomocí monoklonální protilátky.
Po zpracování sliny v laboratoři se vzorek nanese do jamky
testovací destičky (obdoba těhotenského testu). V případě
přítomnosti pepsinu se po pěti minutách na destičce objeví
dva barevné proužky. V případě negativity pepsinu se zobrazí
pouze proužek kontrolní. Pacienty s pozitivním výsledkem
testu dále směřujeme k upřesnění diagnózy EER k provedení
24hodinové pH-metrie jícnu s impedancí.
výsledky:
Pozitivní nález pepsinu byl prokázán u téměř
80% nemocných s IPP. Ti jsou dále vyšetřováni gastroenterolo-
gem pH-metrií jícnu. V současné době máme takto vyšetřeno
45 pacientů. Korelaci výsledků Peptestu a pH-metrie jícnu uka-
zuje následující tabulka. Dokládáme průkaz extraezofageálního
refluxu u 60% pacientů s pozitivním Peptestem. Ve srovnání
s ostatními plicními diagnózami prokazujeme nejužší korelaci
diagnózy
peptest
pozitivní
pozitivní pH-
-metrie jícnu
%
pozitivity
ipp
14
9
65
ipf/uip
9
6
66
eaa
10
5
50
sarkoidóza
12
7
58
celkem
45
27
60
