104
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
DISKUZE U POSTERŮ
Sobota 20. 9. 2014 / 14.00–15.30 / Sál Centaurus
POSTEROVÁ SEKCE
širší uplatnění v terapii, byla mutace genu EGFR. Tzv. časté
mutace (delece exonu 19 a bodová mutace L858R) tvoří téměř
90% poruch tohoto genu u plicního adenokarcinomu. Naše
kazuistika pak přináší poměrně raritní nález dvou „nečastých
mutací“ pacientky léčené gefitinibem.
kazuistika:
63letá pacientka, kuřačka, s renální insuficiencí,
byla odeslána na naši kliniku ke zvážení cílené léčby metasta-
tického adenokarcinomu plic. Genetickým vyšetřením byly
prokázány mutace na exonu 20 a exonu 18. První plicní vy-
šetření absolvovala pro dušnost, kašel a úbytek na váze. I přes
literaturou pouze sporadicky popisované zkušenosti s pacienty
s dvěma EGFR mutacemi jsme zahájili po domluvě s pacientkou
terapii gefitinibem. I pro známu skutečnost dvou „nečastých
mutací“ s tudíž nejistou odpovědí na EGFR-TKI byla nemocná
časně kontrolována klinicky i radiologicky. Již po měsíci léčby
byla na kontrolním skiagramu hrudníku patrná regrese nálezu,
která byla následně potvrzena i CT vyšetřením. Celkově nález
regredoval po 5 měsíců, od té doby až do současných dnů je
onemocnění stabilní. Pacientka toleruje léčbu velice dobře.
Subjektivní obtíže se při terapii tumoru (a nově diagnostikované
CHOPN) výrazně zlepšily.
závěr:
Současné dvě mutace EGFR jsou i přes svou poměr-
nou vzácnost reálně se vyskytující jev u našich nemocných.
Tzv. „nečasté mutace“ odpovídají na léčbu EGFR-TKI mnohem
méně než mutace časté. O odpovědi léčby při jejich kombi-
naci existují pouze sporadické údaje. Cíleně podávaná léčba
inhibitory tyrozin-kinazy i v těchto případech může přinést
regresi tumoru a zlepšit tak prognózu pacienta.
Tolerance léčby afatinibem na našem souboru
pacientů
Svatoň M.
1
, Krákorová G.
1
, Pešek M.
1
1
Klinika pneumologie a ftizeologie, FN a LF UK Plzeň
cíl práce:
Cílem našeho sdělení je zhodnotit toleranci léčby
afatinibem na souboru našich pacientů a porovnání těchto
dat s literaturou.
materiál a metody:
Náš soubor tvoří 6 pacientů účastní-
cích se klinické studie fáze IIIB, kdy v době vyhodnocení všichni
užívají afatinib v dávce 40 mg denně dle protokolu studie č.
1200.55. Nemocní jsou kontrolování v pravidelných měsíčních
intervalech osobně a mezitím též telefonicky.
výsledky:
V souboru našich pacientů jsme pozorovali
typicky se vyskytující (a již dobře popsané) nežádoucí účin-
ky v souvislosti s léčbou tyrozin-kinázovými inhibitory. Jde
o průjmovité stolice, rash a paronychia. Díky edukaci pacientů
stran režimových opatření a důsledné podpůrné léčbě tyto
komplikace vážněji nenarušují komfort nemocných a celkově
jejich vážnost neprogreduje. Z nepopsaných vedlejších účinků
se u jednoho pacienta objevily mírné otoky dolních končetin,
které spontánně regredovaly při další léčbě. Další nežádoucí
příhody, které by mohly mít souvislost s léčbou, jsme doposud
neznamenali. U menšího počtu pacientů literaturou popiso-
vané nežádoucí účinky gradu III nebo IV jsme nepozorovali,
rovněž nebylo doposud nutné snižovat denní dávku léku.
závěry:
Léčba pomocí afatinibu u našeho souboru pacien-
tů je při dodržení režimových preventivních opatření a nasazení
podpůrné medikace velice dobře tolerována. Těžké nežádoucí
účinky, zmiňované literaturou u části nemocných, jsme proza-
tím nepozorovali.
Jak se čeští pneumologové dívají na exacerbace
CHOPN?
Plutinský M.
1
, Koblížek V.
2
, Moravcová L.
3
,
Skřičková J.
1
1
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno Bohunice
2
Plicní klinika, FN Hradec Králové
3
Boehringer Ingelheim, Praha
Exacerbace CHOPN je definována jako akutní událost cha-
rakterizovaná zhoršenímobtíží nemocného přesahujícímdenní
kolísání a vedoucí ke změně léčby. Exacerbace představují je-
den z nejzávažnějších parametrů léčby z pohledu pneumologa
a současně i největší podíl na léčebných a socioekonomických
nákladech spojených s CHOPN. Dle update GOLD 2014, náklady
na léčbu respiračních onemocnění představují 6%nákladů všech
onemocnění v EU. Z toho 56% připadá na léčbu CHOPN (38,6
mld Eur), přičemž až 64% z těchto nákladů připadá na léčbu
exacerbací.
cíl práce:
Prezentace výsledků sběru dat, která jsou vý-
sledkem názorů pneumologů na problematiku léčby akut-
ních exacerbací (AE) CHOPN, a jejich srovnání s Doporučeným
postupem ČPFS pro diagnostiku a léčbu exacerbace CHOPN.
materiál a metody:
Celkem 157 pneumologů po celé
ČR bylo dotazováno prostřednictvím dotazníků o celkovém
počtu 15 otázek. Zajímali nás vyšetřovací metody a kritéria pro
stanovení AE CHOPN, terapie AE CHOPN v ambulantní praxi,
indikační kritéria k hospitalizaci a léky a léčebné intervence
vedoucí ke snížení počtu AE.
výsledky:
87% všech pneumologů považuje za hlavní
kritérium definice exacerbace CHOPN nutnost změny terapie
a 83% druh příznaků a jejich tíži. Za 3 hlavní příznaky pro dg.
AE CHOPN považujeme zhoršení dušnosti (téměř 95% dotá-
zaných), purulenci sputa (63%) a zhoršení kašle 43%), přičemž
56% lékařů považuje za exacerbaci trvání potíží v době alespoň
2–3 dní. Nejdůležitější používané vyšetření pro dg. AE je v 97%
fyzikální vyšetření, v 88% oxymetrie a v 75% skiagramhrudníku.
Naopak v méně než ¼ případů jsou využívány dotazníky a in-
dexy (mMRC, CAT, BODE). V diferenciální diagnostice myslíme
nejčastěji na srdeční selhání (96%), pneumonii (76%) a plicní
embolizaci (60%). 96%pneumologů využívá v léčbě AE kortiko-
steroidy (KS) (76% prednison, 30% injekční KS). Průměrně 60%
ambulantních pacientů s AE je léčeno kortikosteroidy, přičemž
ve 2/3 případů je doba podávání 5–10 dnů. Klaritromycin (79%)
je nejčastější ATB volbou k zvládnutí AE, v 62% je preferován
amoxicilin/klavulanát. ATB jsou nasazena dle odpovědí našich
respondentů až v 99% případů, léčba trvá v 75% případůméně
než 10 dnů. Selhání ambulantní léčby (89%), závažné komorbidity
jako arytmie a srdeční selhání (85%) a značná intenzita příznaků
(76%) jsou nejčastějšími důvody pro odeslání pacienta k hospi-
