106
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
DISKUZE U POSTERŮ
Sobota 20. 9. 2014 / 14.00–15.30 / Sál Centaurus
POSTEROVÁ SEKCE
cíl:
Příspěvek má charakter validační studie, jejímž cílembylo
testovat psychometrické vlastnosti Testu kontroly astmatu (ACT).
materiál a metodika:
Výzkumný soubor tvořilo 316 paci-
entů, kteří byli vyšetřeni od prosince 2011 do července 2013
na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici v Ostravě – Porubě.
V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní
konzistence pěti položek nástroje prostřednictvím výpočtu
Cronbachova alfa koeficientu. Následně byla spočítána sen-
zitivita a specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodno-
ta. Bylo vypočteno procento správně zařazených pacientů
pro každou prahovou hodnotu v GINA (Global initiative for
asthma 2011) klasifikaci astmatu podle úrovně kontroly. Vztah
mezi výsledky ACT zařazení úrovně kontroly astmatu a GINA
klasifikací byl určen s použitím Spearmanova korelačního ko-
eficientu. Validita ACT byla testována s použitím korelací ACT
s celkovým skóre a doménovými subškálami Dotazníku kvality
života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire,
Mini AQLQ). Pro skupinové srovnání byly použity následující
testy: jednosměrná ANOVA, Fisherův nejmenší významný roz-
díl (LSD), Kruskalův-Wallisův test a Pearsonův Chi-kvadrát test.
výsledky:
Vnitřní konzistence pětipoložkového nástroje
ACT byla dobrá (0,875). ACT skóre ≥ 20 předpovídalo kon-
trolované astma dle GINA klasifikace astmatu podle úrov-
ně kontroly v 29 % případů s citlivostí 65 % a specificitou
89%. Parametr shody kappa mezi ACT a GINA byl 0,29, tedy
přiměřená shoda. ACT skóre vykazovalo nejsilnější korelaci
s posudkem lékaře a poněkud nižší s procentem náležitých
hodnot FEV
1
. V souladu s předchozími studiemi jsme potvrdili
významnou závislost mezi ACT, FEV
1
a zdravím podmíněnou
kvalitou života.
závěr:
Test kontroly astmatu je spolehlivým nástrojem pro
rutinní užití v hodnocení kontroly astmatu v české populaci.
Mají meteorologické jevy vliv na vznik
spontánního pneumotoraxu?
Vodička J.
1
, Vejvodová Š.
1
, Šmíd D.
1
, Špidlen V.
1
,
Hostýnek J.
2
1
Chirurgická klinika LF UK a FN v Plzni
2
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň
cíl práce:
Spontánní pneumotorax (SPNO) vzniká rupturou
subpleurálních puchýřů vzduchu nebo emfyzematózních bul.
Jako možná příčina této ruptury jsou opakovaně diskutovány
i povětrnostní změny, závěry jsou však nejednotné. Cílem této
studie je posouzení možného vlivu meteorologických jevů
(změny tlaku a teploty vzduchu, síla větru, výskyt bouřky) na
vznik SPNO u nemocných plzeňského regionu.
materiál a metody:
Retrospektivní analýza 450 případů
spontánního pneumotoraxu u 394 pacientů léčených v ob-
dobí let 1991–2013 na Chirurgické klinice LF UK a FN v Plzni.
Soubor tvořilo 318 mužů a 76 žen průměrného věku 42 let.
Meteorologické údaje pro daný region byly získány z plzeňské
pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Sledovány
byly průměrné denní hodnoty atmosférického tlaku, prů-
měrná denní teplota vzduchu, maximální denní náraz větru
a výskyt bouřek za každý den uvedeného období, tj. celkem
v 8401 dnech, a jejich případné změny v den vzniku SPNO
oproti dnu předcházejícímu. Statistická analýza byla prove-
dena s užitím software SAS (SAS Institute Inc., Cary, NC, USA).
výsledky:
Ke vzniku SPNO došlo v 5,35% sledovaných
dnů. U případů SPNO byly zaznamenány statisticky významně
vyšší rozdíly hodnot tlaku vzduchu mezi dnem vzniku SPNO
a dnem předcházejícím dnu výskytu SPNO. Při změně tlaku
vzduchu o ±8,3 hPa je riziko jeho vzniku 1,43krát vyšší (nej-
silnější cut off), při změně tlaku vzduchu o ±0,25% je riziko
1,28krát vyšší (nejsilnější cut off). Stejné statisticky významné
rozdíly jako u tlaku vzduchu byly nalezeny i u teploty vzduchu
ve dnech výskytu SPNO oproti dnům bez výskytu SPNO. Při
změně teploty vzduchu o ±0,6°C je riziko jeho vzniku 1,38krát
vyšší (nejsilnější cut off), při změně teploty vzduchu o ±15% je
riziko 1,36krát vyšší (nejsilnější cut off). Pokud dojde ke změně
tlaku vzduchu o více než 0,25% nebo teploty vzduchu o více
než 15%, pak je riziko vzniku SPNO 1,43krát vyšší (statisticky
významné). Tyto podmínky změn tlaku a teploty vzduchu
splňovalo 75 % všech zkoumaných případů SPNO. Pokud
nastanou tyto změny současně, pak je riziko vzniku SPNO
1,39krát vyšší (statisticky významné). Tuto podmínku splňovalo
23% všech zkoumaných SPNO. Vliv maximálního denního
nárazu větru a výskytu bouřky na vznik SPNO se nepodařilo
prokázat. Stejně tak nebyl prokázán rozdíl ve výskytu SPNO
mezi jednotlivými měsíci v roce, resp. ročními obdobími.
závěry:
Změny tlaku a teploty vzduchu se mohou podílet
na vzniku SPNO, nicméně nejsou zřejmě jediným vyvoláva-
jícím faktorem ruptury blebsů či bul, neboť k nemalé části
SPNO došlo v době bez významných změn těchto meteoro-
logických ukazatelů a naopak v řadě dnů s jejich významnými
změnami SPNO nevznikl. Přesnější informace by mohly přinést
studie s více případy SPNO v kratším časovém období.
Podpořeno grantemMZ IGA NT14227.
Svízelnost diagnostiky maligního mezoteliomu
pohrudnice (MMP)
Dudoňová A.
1
, Skříčková J.
1
, Binková I.
1
,
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, MU a FN Brno
úvod:
I v současné době, přes pokrok diagnostických
metod, představuje recidivující fluidopneumothorax nadále
diagnosticko-terapeutickou výzvu. Snahou autorů je pre-
zentovat kazuistiku pacienta s lokálně pokročilým maligním
mezoteliomem pohrudnice (MMP), kde i přes použití veške-
rých sofistikovaných diagnostických metod moderní doby
jsme onemocnění potvrdili až z tzv. „incision-site“ metastázy.
popis případu:
Budeme prezentovat případ 82letého
muže, léčen pro ICHS, hypertenzi, pacient po operaci pro-
staty pro karcinom a radioterapii v roce 2000, dle onkolo-
ga bez recidivy onemocnění. Na Klinice nemocí plicních
a tuberkulózy FN Brno (KNPT FNB) byl hospitalizován 3krát
od června 2013 do ledna 2014. Poprvé přijat pro spontánní
fluidopneumotorax vpravo, který byl řešen konzervativně.
Za měsíc došlo ke vzniku totálního pneumotoraxu na stej-
