108
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
DISKUZE U POSTERŮ
Sobota 20. 9. 2014 / 14.00–15.30 / Sál Centaurus
POSTEROVÁ SEKCE
pozitivních ze sputa – tedy epidemiologicky nejzávažnějších,
u 3 nemocných jsme zaznamenali rezistentní formu tbc.
Interferonem indukovaná sarkoidóza –
kazuistika
Kaláb J., Bartáková H.
I. klinika TRN 1. LF UK a VFN Praha
Ve své práci prezentujeme případ 60letého pacienta,
sledovaného 5 let pro maligní melanom trupu a léčené-
ho 11 měsíců INF-alfa, který byl přijímán na naši kliniku se
suspektním maligním plicním postižením – suspektní plicní
lymfangiopatií a mediastinální lymfadenopatií. Pacient je
současně astmatikem na IKS+LABA, proto před bronchoskopií,
která byla plánována jako první diagnostický krok, byla nutná
intenzivní bronchodilatační příprava. Při prvním pokusu o
bronchoskopii však ihned po aplikaci lokálního anestetika do-
šlo k subjektivnímu zhoršení dušnosti se spastickým poslecho-
vým nálezem, proto musel být výkon opakován s odstupem
po další bronchodilatační přípravě a podání parenterálních
kortikoidů v celkové anestezii, kdy výkon proběhl již zcela bez
komplikací. Endobronchiální nález vč. autofluorescenční bron-
choskopie byl zcela v normě, provedli jsme bronchoalveolární
laváž ze středního laloku vpravo, dále transbronchiální biopsii
z dolního laloku vpravo a pod endosonografickou kontrolou
několik punkcí výrazně zvětšených lymfatických uzlin (2x3
cm) v subkarinní pozici, které byly odeslány k cytologickému
vyšetření. V odběru z transbronchiální biopsie byly zachyceny
epiteloidní granulomy, epiteloidní buňky byly zastiženy rov-
něž v punktátu ze subkarinní uzliny. V bronchoalveolární laváži
bylo výrazné zastoupení lymfocytů s vysokým imunoregu-
lačním indexem (>11). Stav uzavírán jako IFN-alfa indukovaná
sarkoidóza II. st. s postižením plic a mediastina, pro niž svědčí
i hodnoty sérového ACE a 24hodinové kalciurie. Původně
zvažovaná maligní etiologie nebyla uvedenými vyšetřeními
prokázána. Rovněž postižení dalších orgánových systémů
nebylo prokázáno. Léčba IFN-alfa byla následující měsíc po
zjištění diagnózy plánovaně ukončena a pacient zůstává dále
ve sledování naší ambulance.
Chronický kašel – stále aktuální problém
Čápová G.
1,2
, Marel M.
1
1
Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
2
Gepamed s.r.o, Praha
Jedním z nejčastějších symptomů, se kterým se pneumo-
log ve své praxi setkává, je kašel. Chronický kašel, kašel trvající
déle než 3 týdny, představuje asi 80% všech vyšetřených
a ošetřených pacientů v ambulanci praktického pneumo-
loga. Jeho prevalence v populaci se uvádí mezi 15–25 %.
Nejčastější 3 příčiny chronického kašle, vyskytující se v 95%,
jsou: astma bronchiale a alergie, GERD a syndrom zatékání
(post nasal drip). U GERD může být chronický kašel až v 92%
jako jediný symptom, v 43–78 % se vyskytuje u pacientů
s nadváhou. Až v 75% může být GERD němý a kašel bývá
jediným symptomem. Kromě uvedených nejčastějších pří-
čin chronického kašle se v období respiračních infekcí (viry,
chlamydie, mykoplazmy nebo bakteriální infekce) setkáváme
s tzv. postinfekčním kašlem, který přetrvává i několik měsíců.
Zvláštní pozornost vyžaduje kašel provázející kardiovaskulární
onemocnění, tromembolickou nemoc (sukcesivní plicní em-
bolizace) nebo kašel jako projev nežádoucího účinku léku
(ACE inhibitory). V diferenciálně diagnostické rozvaze musíme
myslet a vyloučit i nádorové onemocnění, intersticiální plicní
proces nebo tuberkulózu plic. Klíčem k správné diagnóze
je správně odebraná anamnéza. Vyšetření jako spirometrie,
FENO, laboratorní vyšetření, rtg plic nebo CT, bronchoskopie,
gastroskopie nám jsou pomocníkem při stanovení diagnózy.
Závěrem bych uvedla příběh pacienta, který byl vyšetřován
a léčen po dobu 3 let pro dráždivý kašel, chronickou rýmou
s projevy nosní blokády. Měl provedené základní laborator-
ní vyšetření včetně alergenů, CRP, vyšetření na chlamydie
pneumoniae, mykoplazma pneum, které vyloučilo akutní
nebo chronickou infekci, spirometrie opakovaně normální
ventilační parametry, ORL specialista potvrdil chronickou
rýmu a chronickou laryngitidu. Pacient byl léčen topickými
CS, p. o. antihistaminika bez výrazné úlevy. U nás byl pacient
vyšetřen pro uvedené potíže, na základě anamnézy (kašel po
ulehnutí a ráno, zhoršující se chrapot u nekuřáka), byl odeslán
na bronchoskopii a poté provedena gastroskopie a ph-metrie,
která potvrdila gastroezofageální reflux 3.–4. st. Po nasazení
adekvátní léčby došlo v průběhu měsíce k signifikantnímu
zlepšení.
Chronický kašel je nejčastějším symptomem, se kterým
se setkáváme v našich ambulancích. Optimální léčba je léčba
kauzální, zaměřená na odstranění příčiny. Naše práce a cesta
ke stanovení diagnózy (příčiny) je komplikovaná tím, že pacienti
přicházejí poměrně často už po vyšetření jiným specialistou, po
léčbě několika ATB nebo jinými léky. Pacient bývá netrpělivý,
a tím je i spolupráce s pacientem náročnější.
Možnosti a meze psychologické diagnostiky
u pacientů s respiračními onemocněními
Hubáčková L.
Oddělení klinické psychologie FN Olomouc
Tato prezentace se zaměřuje na to, co lze psychologickými
metodami zjistit a jaké cíle si lze klást při požadavku na psy-
chologické vyšetření. Spolehlivost psychologického vyšetření
je zajištěna vhodným výběrem testových metod a jejich vlast-
nostmi (validita, reliabilita), ale i zkušeností psychologa.
Zadavatelem psychologického vyšetření je ošetřující lékař.
Cíle vyšetření se liší podle diagnóz. U astmatiků psychologické
teorie předpokládají charakteristické osobnostní rysy jako
např. tendenci k psychosomatickému reagování. U onkolo-
gických pacientů se psychologické vyšetření zaměřuje na
diagnostiku organicity, deprese a zvládání stresu. U pacientů
se sarkoidózou je diagnostika cílená na diferenciální diagnos-
tiku únavy a deprese, kvalitu života a neuropsychologickou
