99
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA
Sobota 20. 9. 2014 / 11.45–12.45 / Sál Centaurus
Možnosti spiroergometrie v detekci plicní
hypertenze u pacientů s IPF – předběžné
výsledky
Chlumský J., Anton J., Šterclová M., Vašáková M.
Pneumologická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice,
Praha
Vyšetření různých parametrů plicních funkcí se jen zřídka
doporučuje při podezření na plicní hypertenzi (PH). V posled-
ních letech se však objevuje řada nových slibných vyšetření
či nových patofyziologických pohledů na již standardní vy-
šetření, která by mohla v diagnostice PH významným způso-
bem pomoci. Vzhledem k onemocněním, která PH provázejí,
se ve většině případů jedná o vyšetření v rámci diferenciální
diagnostiky dušnosti spojené s fyzickou zátěží. U kardiovasku-
lárních onemocnění je PH, ať prekapilární či postkapilární a ná-
sledná nemožnost adekvátně zvýšit srdeční výdej v průběhu
zvýšených fyzických nároků hlavním důvodem obtíží pacienta,
zatímco u PH spojené s plicními onemocněními jsou obvykle
smíšené etiologie, což činí odhalení diagnózy v některých
případech značně obtížné.
Plicní hypertenze ovlivňuje především plicní perfuzi ve smy-
slu změny objemu cév i vlastní distribuce. Je proto logické,
že prvním krokem ve vyšetřovacím postupu je zaměření na
respirační část plicních funkcí. Za screeningové vyšetření lze
považovat kombinaci spirometrie a SpO
2
, přičemž pokles SpO
2
při normálním spirometrickém nálezu je podezřelý z postižení
plicních cév. Při měření TL
CO
lze podobně usuzovat na ab-
normalitu funkce plicního řečiště při zjištění poklesu TL
CO
při
normálních hodnotách plicních objemů a kapacit (2).
Zcela ojedinělou možností měření funkce respiračního
a kardiovaskulárního aparátu je spiroergometrie (CPET), která
umožňuje hodnocení funkční integrity obou systémů, včetně
kompenzačníchmechanizmů, které případné poruchy navozují.
Hodnocení aktuální spotřeby kyslíku (VO
2
), tepového kys-
líku (O
2
puls), tepové frekvence a dynamiky těchto parametrů
v průběhu vzestupné zátěže umožňuje poměrně přesné
hodnocení funkce oběhového systému. Charakteristický rys
PH, kterým je nemožnost nárůstu srdečního výdeje, lze tímto
způsobem poměrně spolehlivě detekovat (1). Hodnocení
neinvazivních respiračních parametrů, jakými jsou ventilač-
ní ekvivalent pro oxid uhličitý (V
E
/VCO
2
) a poměr mrtvého
prostoru k dechovému objemu (V
D
/V
T
), může upozornit na
postižení plicní cirkulace (3).
Náš soubor tvoří 10 pacientů s IPF/UIP, kteří podstoupili
kompletní funkční vyšetření, včetně 2x provedeného CPET
(při F
I
O
2
0,21 a 0,35, alespoň v hodinovém odstupu), v jejichž
průběhu byl invazivně měřen V
D
/V
T
, a následně pravostran-
nou srdeční katetrizaci. Mezi poměrem VE/VCO2 a V
D
/V
T
jsme
zjistili velmi těsnou závislost, která potvrzuje, že ani v případě
IPF není nutné invazivní měření krevních plynů. V práci jsou
prezentovány patofyziologické mechanizmy i možnosti CPET
prováděného za normo a hyperoxických podmínek.
Literaatura
1.
Sun X-G, Hansen JE, Oudiz RJ et al. Exercise Pathophysiology in Patients With Prima-
ry Pulmonary Hypertension. Circulation 104 [4], 429–435. 2001/7/24.
2.
Sun X-G, Hansen JE, Oudiz RJ et al. Pulmonary function in primary pulmonary hyper-
tension. J Am Coll Cardiol 41 [6], 1028–1035. 2003/3/19.
3.
Ting H, Sun X-G, Chuang M-L et al. A Noninvasive Assessment of Pulmonary Per-
fusion Abnormality in Patients With Primary Pulmonary Hypertension. Chest 119 [3],
824–832. 2001/3/1.
Vyšetření plicních funkcí a síly dechových svalů
u nemocných s okulární a generalizovanou
formou myasthenia gravis
Žurková P.
1,4
, Bednařík J.
2,3
, Merta Z.
4
, Došková M.
4
,
Bartošková M.
4
1
Rehabilitační oddělení LF MU a FN Brno
2
Neurologická klinika LF MU a FN Brno
3
CEITEC, Středoevropský technologický institut Brno
4
Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno
úvod:
Myasthenia gravis (MG) je autoimunitní progredu-
jící neuromuskulární onemocnění, charakterizované tvorbou
protilátek pro receptorům acetylcholinu. U generalizované
formy onemocnění dochází k postižení dechových svalů, které
se projevují dušností, svalovou únavou, poklesem kondice,
hypomobilitou hrudníku a hypoventilací. Myastenická krize
je nejzávažnější život ohrožující komplikací vlivem postižení
dechových svalů. Vyšetření plicních a silových parametrů je
velmi žádoucí u pacientů s MG.
cíl práce:
Cílem práce bylo zhodnocení a porovnání plic-
ních a silových parametrů u nemocných s okulární a genera-
lizovanou formou MG.
materiál a metody:
Výzkumný soubor tvořilo 21 pacientů
s MG (11 pacientů s okulární formou; průměrný věk 61,2 ±
18,6 let, 10 pacientů s generalizovanou formou; průměrný
věk 49,2 ± 14,5 let), u kterých nebylo verifikováno žádné plicní
onemocnění. Bylo provedeno měření a zhodnocení spirome-
trických, bodypletysmografických a silových parametrů.
výsledky:
Výsledky měření ukázaly statisticky významný
rozdíl mezi skupinami s okulární a generalizovanou formou
MG u parametrů totální plicní kapacity – TLC (114 vs. 85%;
p < 0,01), reziduálního objemu – RV (171 vs. 122%; p < 0,03),
minutové ventilace – VE (133 vs. 101%; p < 0,04) a maximálního
výdechového okluzního ústního tlaku – PE
MAX
(6,41 vs. 3,96
kPa; p < 0,02). Na hranici statistické významnosti byl parametr
poměru dechového objemu k době nádechu – VT/Ti (134 vs.
108%; p = 0,05) a vitální kapacity – VC (100 vs. 80%; p < 0,06).
Parametr maximálního nádechového okluzního ústního tlaku
(PI
MAX
) vykazoval výrazné snížení u obou skupin (38 vs. 37%
n.h.; p = NS).
závěry:
Z výsledků vyplývá, že u nemocných s generalizo-
vanou formou MG dochází k poklesu plicních a silových para-
metrů oproti nemocným s okulární formou MG. Významným
výsledkem je výrazný pokles síly nádechových svalů také u ne-
mocných s okulární formou, u které nedochází k jejich přímému
postižení oproti generalizované formě MG.
Tato práce byla podpořena grantem NIG č. 9/13
z institucionální podpory MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).
