102
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEMOCI JÍCNU
Sobota 20. 9. 2014 / 13.15–14.00 / Sál Centaurus
právě u onemocnění plicního intersticia. Navíc u řady pacientů
byla pH-metrie jícnu prováděna již při zavedené léčbě bloká-
tory protonové pumpy (PPI), byť byly 3 dny před vyšetřením
vysazeny.
závěry:
Všichni pacienti s IPP by měli být léčeni bloká-
tory protonové pumpy (PPI) jako prevence EER. Měli by být
screeningově vyšetřeni PEPtestem, v případě jeho pozitivity
dále směrováni k provedení pH-metrie jícnu k určení kyselého
či nekyselého reflexu. V případě potvrzení EER by měla být
upravena antirefluxní léčba včetně rehabilitace. EER totiž pro-
kazatelně zhoršuje již stávající intersticiální plicní nemoc. Jeho
nepoznání nutí k neúčelnému navyšování imunosupresivní
léčby, která ještě dále zhoršuje EER. Tím vzniká začarovaný
kruh pro pacienta i lékaře. V další fázi sledování budeme paci-
enty opakovaně vyšetřovat Peptestem při zavedené léčbě EER
a monitorovat odezvu na léčbu.
Mimojícnová refluxní choroba a bronchogenní
karcinom
Pešek M.
1
, Bittenglová R.
1
, Sedláčková-Turková T.
2
1
Klinika PNE FN Plzeň
2
ÚKBH FN Plzeň
úvod:
Mimojícnový reflux je uváděn jako rizikový fak-
tor vzniku karcinomu jícnu, faryngu a laryngu. Uplatňuje se
i v patogenezi rozvoje CHOPN, idiopatických plicních fibróz
i extrinzických alergických alveolitid. Tyto choroby představují
významný rizikový faktor vzniku plicních karcinomů.
metodika a pacienti:
U nemocných s morfologicky ově-
řenými karcinomy plic jsme provedli i kromě podrobného
klinického vyšetření i vyšetření hladiny pepsinu ve sputu či
ve slinách, s využitím diagnostické metody Peptest, Hull, G.B.
Nověji odečítáme koncentrace pepsinu z kalibrační křivky
pomocí speciální čtečky dodané výrobcem.
výsledky:
Vyšetřili jsme sekret z dýchacích cest u 44
nemocných s ověřeným karcinomem plic, šlo o 30 mu-
žů a 14 žen. Pozitivní průkaz pepsinu jsme zjistili celkem
u 31 nemocných (75,6 %), pozitivní nález v rozmezí 59–250
ng/ml mělo 22 nemocných (53,6 %), slabě pozitivní nález
v rozmezí 25–57 ng/ml byl zjištěn u 9 pacientů (21,6 %),
u 10 nemocných (24,4 %) byl nález uzavřen jako negativ-
ní, u 3 nemocných se vyšetření nezdařilo pro abnormální
viskozitu sekretu.
závěr:
Průkaz pepsinu v sekretech dýchacích cest do-
kazuje přítomnost mimojícnových refluxů. Pepsin může
působit jakožto karcinogen v oblasti polykacích a dýchacích
cest, v případě nádorů laryngu je prokázáno experimenty na
zvířeti, že je schopen potencovat účinky jiných chemických
karcinogenů. Pepsin a případně i žlučové kyseliny obsažené
v refluxátech mohou kromě stimulace nádorového růstu
navíc vyvolávat i exacerbace plicních chorob provázejících
bronchogenní karcinom (CHOPN, bronchiální astma, inter-
sticiální plicní fibrózy, bronchiektázie) a komplikovat tak
průběh a terapii základního onkologického onemocnění.
Vyšetření mimojícnového refluxu by podle našich před-
běžných zkušeností mělo být zvažováno i v rámci předo-
peračního vyšetření s ohledem na prevenci perioperačních
zánětlivých komplikací.
Chronický kašel u pacientů s gastroezofageálním
refluxem: Vyšetření bronchiálního zánětu
a klinických projevů
Zatloukal J., Kolek V.
Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc
úvod:
Gastroezofageální reflux (GER) je znám jako jedna
z mnoha příčin chronického perzistujícího kašle. Není však zcela
jasné, jak častou příčinou chronického kašle je právě GER, ani
jaký typ zánětu v dolních dýchacích cestách GER způsobuje.
cíl:
Zjištění klinických projevů a typu zánětu v dolních dý-
chacích cestách u pacientů s chronickým perzistujícím kašlem
způsobeným gastroezofageálním refluxem.
metodika:
Byla provedena studie, do níž bylo zařazeno
172 pacientů s chronickým kašlem. Každý pacient absolvoval
bronchoskopii s bronchoalveolární laváží a gastroskopii. U části
pacientů bylo provedeno histologické vyšetření bronchiální
sliznice a u jiné části pacientů bylo provedeno vyšetření FeNO.
U těch pacientů, u nichž byl prokázán GER, byla zahájena an-
tirefluxní terapie. U této podskupiny pacientů pak byly hod-
noceny četnost a vztah mezi GER, ezofagitidou, bronchiálním
zánětem a klinickými projevy. Byly hodnoceny charakteristiky
bronchiálního zánětu u pacientů s GER a byl zhodnocen efekt
léčby za 2 měsíce a za rok.
výsledky:
Ezofagitida byla prokázána u 122 pacientů zařa-
zených do souboru. U těchto pacientů byl zjištěn bronchiální
zánět, zpravidla se jednalo o neutrofilní zánět, v některých
případech o lymfocytární zánět s různou četností jednotli-
vých subtypů lymfocytů (CD3+, CD4+, CD8+). Bronchiální
zánět u většiny pacientů s prokázanou ezofagitidou většinou
nereagoval na léčbu inhalačními kortikosteroidy, naopak léčba
antirefluxní terapií byla velmi efektivní.
