94
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
PLICNÍ REHABILITACE
Sobota 20. 9. 2014 / 10.00–11.00 / Sál Centaurus
Flutiform – nová originální fixní kombinace
pro léčbu astmatu
Říhák V.
Mundifarma
GIobální strategie léčby astmatu jasně stanovuje místo tzv.
fixních kombinací v léčbě tohoto onemocnění. Výhody kom-
binace, kdy v jednom systému je obsažen jak IKS, tak i LABA,
jsou pro pacienta v zajištění jednodušší aplikace, pacientům
více vyhovují, zvyšují compliance a zaručují, že LABA bude vždy
užita spolu s kortikoidem. Tak je kontrola nad exacerbacemi
dosažena relativně nižší formou ICS.
Fluticasone propionát je moderní kortikoid s výraznou
protizánětlivou a vazokonstrikční aktivitou, formoterol je dlou-
hodobě působící beta agonista s rychlým nástupem účinku.
Pozitivní informací je i vysoká plicní depozice a lety ověřená
bezpečnost obou molekul.
Autor předkládá zkušenosti ze svého pracoviště s novým
preparátem, indikace k zavedení do léčby, toleranci pacientů,
důvody selhání léčby tímto preparátem.
Je uveden případ pacienta, který je teprve na ne zcela
typické kombinaci léčby stabilizován a došlo i k výraznému
zlepšení plicních funkcí.
PLICNÍ REHABILITACE
Sobota 20. 9. 2014 / 10.00–11.00 / Sál Centaurus
Doporučený postup pro plicní rehabilitaci
v České republice
Zatloukal J.
1
, Neumannová K.
2
, Koblížek V.
3
1
University Hospitals of Leicester NHS Trust, Department
of Pulmonary Rehabilitation, Glenfield Hospital, Leicester,
United Kingdom
2
Katedra přírodních věd v kinantropologii a katedra
fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita
Palackého, Olomouc
3
Plicní klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy
a Fakultní nemocnice Hradec Králové
Plicní rehabilitace se v zahraničí definuje jako ucelený lé-
čebný koncept péče o pacienty s respirační symptomatikou
a představuje jednu z hlavních součástí komplexní péče o tyto
pacienty.
Pro tvorbu české verze doporučeného postupu plicní re-
habilitace byly kolektivem autorů nejdříve vyhledány literární
podklady klinických výzkumných studií u vybraných skupin
pacientů (CHOPN, bronchiektázie, bronchiální astma, cystická
fibróza, intersticiální plicní procesy, obstrukční spánková apnoe
a nádorová onemocnění plic), ze kterých byly vyselektovány
výzkumné studie metodicky odpovídající doporučením pro
plicní rehabilitaci Evropskou respirační společností, Americkou
hrudní společností a Britskou hrudní společností. Na základě
těchto podkladů doplněných o legislativní možnosti v systému
zdravotnictví v České republice byla vytvořena základní verze
návrhu dokumentu doporučeného postupu pro plicní rehabi-
litaci v České republice, která byla představena na konferenci
XVIII. hradeckých dnů v Hradci Králové a zároveň uveřejněna
na webu České pneumologické a ftizeologické společnosti
k možnému opřipomínkování.
Dokument kromě definice plicní rehabilitace obsahuje in-
dikační parametry pro rehabilitační léčbu, potřebná vyšetření
prováděná lékařem a fyzioterapeutem a jednotlivé složky plicní
rehabilitace. Hlavním cílem pro klinickou praxi je edukace zdra-
votnického personálu o plicní rehabilitaci a vytvoření sítě center
pracovišť s multisciplinárními týmy schopnými poskytovat
komplexní péči pacientům s respirační problematikou v sou-
ladu s ověřenými léčebnými postupy podloženými výsledky
klinických výzkumných studií (angl. evidence-based medicine).
Indikace pulmonální rehabilitace
z pohledu lékaře
Koblížek V.
Plicní klinika FN a LF UK Hradec Králové
úvod:
Komplexní pulmonální rehabilitace je klíčová kom-
ponenta péče o nemocné s chronickými respiračními cho-
robami. Metody plicní rehabilitace jsou schopné redukovat
symptomy (zejména dušnost, hrudní dyskomfort a únavu),
toleranci zátěže a kvalitu života. Vstupní vyšetření těchto
osob má dvojí význam. Nejprve je určeno k posouzení cel-
kového kardiorespiračního stavu pacientů, a to tak, aby se
co nejvíce individualizovalo složení rehabilitačního plánu
a současně umožňuje posoudit léčebný efekt porovnáním
vstupních parametrů s výstupními. Obecně vstupní vyšetření
pneumologických nemocných zařazených do dlouhodobého
ambulantního rehabilitačního programu zahrnuje několik
doporučených testů převážně zaměřených na funkci plic,
analýzu tolerance zátěže a na posouzení přítomnosti srdeční
patologie. Vyšetření nemocných ve stavu akutního zhor-
šení (například exacerbace základní choroby nebo sumace
základní respirační chronické choroby) je méně extenzivní
(přizpůsobeno stavu nemocného).
vyšetření funkce plic:
Symptomatičtí pacienti s menším
stupněm bronchiální obstrukce (CHOPN 2) participující na
plicní rehabilitaci mají podobně pozitivní výsledky jako ne-
