92
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
Sobota 20. 9. 2014 / 9.00–10.00 / Sál Centaurus
přitom o onemocnění značně heterogenní, které se u růz-
ných pacientů liší nejen svou tíží, ale také různými projevy,
které odpovídají různým fenotypům CHOPN. Tuto skutečnost
odrážejí nová doporučení týkající se CHOPN, mezi nimi také
Český národní standard CHOPN. K zavedení těchto doporu-
čení do praxe je nutné, aby byla do rutinní ambulantní praxe
zavedena celá řada vyšetření, která se u pacientů s CHOPN
dříve běžně nepoužívala a která poskytují velké množství
nových informací.
cíl:
Zhodnocení četnosti, klinických projevů a laboratorních
charakteristik jednotlivých fenotypů CHOPN.
metodika:
Data, která jsou získávána vyšetřeními odpo-
vídajícími novým doporučením diagnostiky a léčby CHOPN,
jsou zadávána do databáze pacientů s CHOPN naší kliniky.
Zpracování takto získaných databázových údajů umožňuje
zhodnocení četnosti, klinických projevů a laboratorních cha-
rakteristik jednotlivých fenotypů CHOPN.
výsledky:
V roce 2013 bylo na ambulanci Plicní kliniky FN
Olomouc vyšetřeno 1 045 pacientů s CHOPN. U všech těch-
to pacientů byla stanovena tíže jejich onemocnění a jejich
fenotyp nebo fenotypy. U prvních 100 pacientů s CHOPN
zadaných do databáze kliniky byly hodnoceny a vzájemně
porovnávány výsledky různých dotazníků respiračních potíží
(CAT, mMRC, CCQ, SGRQ), hodnocení stavu výživy včetně
stanovení podílu tukové tkáně, výsledky funkčních vyšetření
včetně 6minutového testu chůze a vyšetření systémového
zánětu. Tyto výsledky pak byly porovnávány v závislosti na
tíži a fenotypech CHOPN.
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
Sobota 20. 9. 2014 / 9.00–10.00 / Sál Centaurus
Přínos měření FENO
v ambulantní praxi
Čápová G.
1,2
, Marel M.
1
1
Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
2
Gepamed s.r.o, Praha
V ambulantní praxi jsme denně postaveni k rychlému roz-
hodování a správnému určení diagnózy a také adekvátnímu
terapeutickému postupu. Nejčastější potíže v naší ambulantní
praxi tvoří pacienti s dušností a dráždivým kašlem. Více než
10leté zkušenosti s měřením FeNO (fracional exhaled nitric
oxide) ukazují FENO jako užitečný biomarker a také jeho klinický
význam a přínos. FENO se ukazuje jako spolehlivý indikátor
zánětu zprostředkovaného TH-2 buňkami s pozitivní odpovědí
na léčbu KS. Zároveň se ukazuje jako vynikající prediktivní
parametr pro identifikaci fenotypů astmatu, pro jeho diagnos-
tiku, určení správného léčebného postupu a monitorování
compliance léčby. Jeho přínos jako prediktora u chronické
rýmy a možnosti vzniku AB. Přínos vyšetření FENO se ukazuje
i u pacientů s „Overlap syndromem“. U pacientů COPD, star-
ších než 50 let, se může objevit i AB. Ukazuje se, že incidence
současného výskytu COPD a AB je 20–30%. Na rozdíl od paci-
entů s COPD s plicním emfyzémem, irreverzibilní obstrukci, je
u pacientů s „Overlap“ syndromem pozitivní korelace BD testu
a naměřených hodnot FENO.
Jeho přínos vidím i při rozhodování a vedení léčby u pa-
cientů s verifikovaným GERD, kde není přítomen zánět zpro-
středkovaný Th-2 buňkami.
Stanovení FENO je nenáročné, neinvazivní, ekonomicky
nenáročné vyšetření s velkým přínosem pro určení diagnózy
a zároveň určení správného terapeutického postupu.
Alergická bronchopulmonální aspergilóza –
naše zkušenosti
Lepařová L., Kolek V.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc
úvod:
Alergická bronchopulmonální aspergilóza (ABPA)
je onemocnění, jehož podstatou je komlexní hypersenzitivní
reakce dýchacích cest na přítomnost
Aspergillus
sp. spojená
s prudkou IgE a IgG zprostředkovanou imunitní odpovědí.
Proteolytické enzymy a mykotoxiny produkované touto hou-
bou spolu s Th2 zprostředkovaným eozinofilním zánětem
a IL-8 zprostředkovaným neutrofilním zánětem mohou vést
k poškození dýchacích cest, rozvoji bronchiektázií a plicní fibró-
ze. Průkaz
Aspergillus
sp. v dýchacích cestách není podmínkou
pro stanovení diagnózy a daří se jej prokázat asi u poloviny až
dvou třetin pacientů s ABPA. Léčba spočívá v razantní terapii
systémovými kortikoidy s postupnou detrakcí dávky a opti-
málně přechodem na inhalační formu. Léčba antimykotiky
je doporučována zejména u recidivujících exacerbací ABPA
a kortikodependentních stadií ABPA. Významnou úlohu má
i bronchiální toaleta s odstraněním mukózních zátek a odlit-
ků. V individuálních případech terapie je popisována léčba
omalizumabem či imunoterapie s užitím houbových alergenů.
cíl práce:
Zhodnocení souboru nemocných ABPA na naší
klinice a posouzení úspěšnosti průkazu
Aspergillus
sp.
materiál a metody:
Retrospektivní hodnocení souboru
pacientů, u kterých byla v letech 1985-2013 stanovena diagnóza
alergické bronchopulmonální aspergilózy se zaměřením na
průběh léčby.
Diagnóza ABPA byla založena na přítomnosti kombinace
klinických, biologických a radiologických kritérií. Mezi hlavní
kritéria patří diagnóza astma bronchiale, radiografická pří-
tomnost prchavých plicních infiltrátů, časná kožní reaktivita
