Poznámky
Abstrakta
6.–7. 6. 2013, Hotel International Brno
|
X. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE
B11
Úvod:
Pacienti s afázií mají každodenní komunikační situace narušené fatickými poruchami
a je tak snížená kvalita jejich reálného života. Dosud nám v češtině chyběl diagnostický nástroj
na mapování těchto tzv. pragmatických schopností.
Cíl:
Informovat o diagnostickém nástroji Dotazníku funkcionální komunikace (DFK), který je
vhodný k mapování pragmatické roviny komunikačních schopností u pacientů s afázií, má vy-
tvořeny normativní hodnoty pro českou populaci a navazující terapeutický materiál pro dospělé.
Metodika:
DFK je škála, která zachycuje informace získané od blízké osoby a informuje nás
o stavu komunikace respondenta v reálných situacích, které jsou rozděleny na čtyři oblasti: I. ba-
zální komunikace, II. sociální komunikace, III. čtení a psaní a IV. čísla a orientace. Výkon je skórován
0–5 body, maximální deficit je 100 bodů (0 bodů označuje intaktní výkon, který vyjádříme 100%).
Použití DFK včetně administrace trvá 10 minut.
Soubor a metodika:
Bylo vyšetřeno 110 zdravých dobrovolníků (věk – medián 63 let; rozpětí
50–92 let) s intaktními kognitivními funkcemi. Hodnoty DFK korelovaly s věkem, nikoliv s pohlavím
a stupněm vzdělání, proto byly normativní hodnoty stanoveny odděleně pro jednotlivé věkové
dekády. DFK byl ověřen na souboru pacientů s afázií N = 30. Dále byl vytvořen a klinicky ověřen te-
rapeutický materiál pro dospělé, který přímo navazuje na dílčí položky DFK.
Výsledky:
Korelace DFK versus skríninkový test afázií MASTcz: Spearmanův korelační koeficient
r = 0,400, p = 0,000015. Korelace DFK s věkem je významná: Spearman r = -0,354, p = 0,000148.
Porovnání hodnot DFK mezi jednotlivými dekádami je vysoce statisticky významné (Kruskal-Wallis):
p = 0,004, proto byly stanoveny normativní hodnoty pro jednotlivé dekády (50–59, skóre > 90%;
60–69, skóre > 85%; 70–79, skóre > 76%).
Závěr:
Výkon v DFK je závislý na věku. DFK je jednoduchý, časově nenáročný, umožňuje jedno-
duchou kvantifikaci. DFK je diagnostický nástroj, který je určený k mapování úrovně komunikace
pacientů s afázií v každodenních situacích; resp. stavu komunikační soběstačnosti pacientů a přispěje
k odhalení reálné kvality života těchto osob. Soubor pacientů s afázií je třeba rozšířit.
Kazuistika ilustruje využití DFK v diagnostice a terapii pacienta s afázií.
Význam a možnosti kognitívnej rehabilitácie u pacietnov s afáziou
PhDr. Veronika Šteňová, PhD.
Ambulancia klinickej logopédie, Univerzitná nemocnica Bratislava –
Nemocnica akad. L. Dérera
Je bežnou praxou, že pri vzniku neurogénne podmienenej narušenej komunikačnej schopnosti
v zmysle afázie, sú k pacientom volaní klinickí logopédi. Ich úlohou je diagnostikovať a následne
rehabilitovať jazykové deficity. Jedná sa najčastejšie o pacientov po náhlej cievnej mozgovej prí-
hode, traumatickom poranení mozgu, pacietnov s tumorommozgu alebo pacientov s demenciou.
Títo pacienti majú často narušenú komunikačnú schopnosť, ktorá nemá pravý jazykový základ.
Deficity v jazyku môžu maskovať deficity v iných kognitívnych funkciách, ktoré však nemusia
byť také nápadné ako práve deficity v jazykových funkciách. Diagnostika ostatných kognitívnych
funkcií je kompetenciou neuropsychológa. Ak sú u pacientov diagnostikované deficity aj v iných
kognitívnych funkciách (deficity pamäti, poruchy exekutívnych funkcií alebo pozornosti), bez cielenej
intervencie do všetkých narušených kognitívnych oblastí, nemôže byť terapia jazykových funkcií
úspešná. Jazykové funkcie totiž nefungujú samostatne, ale sú integrované v systéme všetkých ko-
gnitívnych procesov. Nie vždy je však možná efektívna spolupráca logopéda a neuropsychológa.
Vtedy je kompetenciou logopéda skríningovými diagnosticnými nástrojmi hodnotiť aj iné kogni-
tívne funkcie a následne u pacienta vykonávať spolu s terapiou jazykových funkcií aj terapiu iných
narušených kognitívnych funkcií. Na takúto intervenciu je potrebné u pacientov použiť špecifické
pomôcky. Tie musia zohľadňovať práve jazykové deficity, ktoré limitujú komunikáciu s pacientom.
Doporučenia pre prax
Pacientom s neurogénne podmienenou narušenou komunikačnou schopnosťou je nutné
zabezpečiť okrem logopedicej terapie aj neuropsychologickú intervenciu.
Ak nie je neuropsychologická intervencia možná, je vhodné osloviť logopéda, aby skríningovými
nástrojmi na diagnostiku kognitívnych funkcií zhodnotil ich aktuálny stav u pacietna a následne
zacielil svoju terapiu aj na iné kognitívne funkcie okrem narušených jazykových fukncií.
Intervencia u pacientov s narušenými jazykovými a zároveň inými kognitívnymi funkciami sa
musí realizovať so špecifickými pomôckami.
