Abstrakta
Poznámky
X. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE
|
6.–7. 6. 2013, Hotel International Brno
B16
paréz je postchordálního typu, následují prechordální s poruchou chuti. Pro popis funkce lícního nervu
používáme standardizovanou šestistupňovou House-Brackmannovu škálu. Léze n. glosopharyngicus
mají infekční etiologii nebo se vyskytují při tumorech zadní jámy lební. S příznaky iritace n. vagus
se setkáváme při léčbě refrakterní epilepsie po implantaci vagového stimulátoru. Parézy n. accesorius
a n. hypoglossus může vyvolat iatrogenní léze nebomají infekční či neoplastickou etiologii. Výjimkou
z nízké četnosti paréz mozkových nervů u dětí je periferní paréza n. facialis. Má často zánětlivou
příčinu. Vyžaduje proto cílenou diagnostiku zaměřenou na určení etiologického agens. V převážné
většině případů se jedná o Lymskou borreliózu nebo o herpetickou infekci s možnostmi účinné léčby.
Sympozium firmy
Ipsen Pharma:
Proč a jak léčit spasticitu
předsedající prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.
čtvrtek / 6. 6. 2013 / 17.00–17.30
Efekty po rehabilitaci spasticity pacientů po CMP
MUDr. Petr Konečný, Ph.D., MBA, RNDr. Milan Elfmark
CLR Prostějov SMN a.s.
Katedra fyzioterapie a rehabilitace FN MU Brno
Klinika neurologie LF UP Olomouc
Ústav fyzioterapie FZV UP Olomouc
Úvod:
Spasticita je jedním z příznaků syndromu horního motoneuronu při cévní mozkové
příhodě. Hlavními klinickými projevy spasticity jsou: snížení svalové síly, porucha cílené, koordino-
vané motoriky a izolovaných pohybů, zvýšená reflexní výbavnost, abnormální postavení končetin
(spastická dystonie), klonus, asociované pohyby (synkineza a kokontrakce). Nadměrný svalový tonus
společně s dalšími spastickými projevy výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných po cévní moz-
kové příhodě, snižuje pacientovu pohyblivost, omezuje jeho běžné denní aktivity a soběstačnost.
Terapeutické ovlivnění spasticity je důležitou součástí péče o tyto nemocné. Terapie zahrnuje
komplexní přístup zahrnující farmakoterapii (včetně lokální léčby botulotoxinem), fyzioterapii,
ergoterapii, fyzikální léčbu, protetickou léčbu event. psychoterapii, ošetřovatelskou péči, režimová
opatření, v indikovaných případech léčba baklofenovou pumpou či chirurgické řešení. Základním
pilířem při léčby mírného stupně spasticity je kombinace farmakoterapie a rehabilitace využívající
fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě (Vojtova reflexní lokomoce, Bobath koncept a pro-
prioceptivní neuromuskulární facilitace) a relaxačně-protahovací terapii (strečink). Jako doplněk je
doporučeno dlahování.
Metodologie:
Prospektivní pilotní studie hodnotící efekty šestitýdenní komplexní terapie.
U 12 probandů po CMP s mírným až středně těžkým spastickým syndromem (mAshworthova
škála: 1–3 st) byla prováděna intenzivní ústavní rehabilitace zahrnující 2 × denně fyzioterapii
a 1 × denně ergoterapii ruky, celkově 6hodinové denní dlahování (3 × 2 hod) dynamickou
dlahou předloktí a ruky, standardní antispastickou farmakoterapii (vč. aplikace botulotoxinu).
Probandi byli zhodnoceni na začátku terapie a po 6 týdnech terapie pomocí standardních
klinických škál hodnotící spasticitu (modifikovaná Ashworthova škála, modifikovaná Tardieu
škála) klinický stav, soběstačnost a funkce ruky (NIHSS, Barthel index, ICF – d440 zhodnocení
funkce ruky k jemným pohybům, SVH – skóre vizuálního hodnocení ruky, algická škála VAS,
IF-36 škála kvality života).
Výsledky:
Signifikantní změny nacházíme po komplexní šestitýdenní terapii ve zlepšení funkce
ruky a předloktí (SVH, ICF- d440) a celkovém stavu včetně kvality života (NIHSS, Barthel index, IF-36).
Statisticky hraniční změny nacházíme při změně svalového tonu – spasticity (mAS, mTardieu).
