Abstrakta
Poznámky
X. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE
|
6.–7. 6. 2013, Hotel International Brno
B18
Závěr:
Komplexní přístup dovede ovlivnit funkční stav horní končetiny i při přetrvávající spasti-
citě. V tomto směru se jeví velmi přínosná kombinovaná terapie farmakologická, fyzioterapeutická,
ergoterapeutická a protetická. Léčba spasticity je dlouhodobý proces a vyžaduje multidisciplinární
přístup.
Koncepce center spasticity a standardy léčby
prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
Centrum pro abnormní pohyby a parkinsonizmus Brno
Spasticita vzniká v důsledku řady inzultů centrálního nervového systému (cévních mozkových
příhod, kraniocerebrálních traumat, roztroušené sklerózy mozkomíšní, aj.). Spasticita zhoršuje funkci
postižené končetiny, prohlubuje abnormní postavení končetin, interferuje s běžnými denními aktivi-
tami postižených pacientů, zhoršuje kvalitu života, ztěžuje každodenní hygienu a provokuje bolest.
Velká většina používané léčby je nedostatečně účinná či zcela neúčinná. Botulotoxin A se od 80. let
20. století dostal do povědomí v souvislosti s řadou neurologických onemocnění s poruchou
hybnosti. Spasticita je nyní jednou z významných indikací léčby botulotoxinem A. Úspěšnost léčby
spasticity botulotoxinem A po proběhlé cévní mozkové příhodě je závislá na: pečlivém výběru
pacientů a svalů, dostupnosti trvalé fyzioterapie, použití objektivních nástrojů k měření účinnosti
a co nejčasnější započetí léčby po proběhlé mozkové příhodě. V současnosti je v literatuře podáno
množství excelentních důkazů ve studiích s placebem a minimem nežádoucích účinků.
Autor dále prezentuje současná zahraniční doporučení a standardy schválené Českou neuro-
logickou společností stejně jako nově vzniklou koncepci péče o pacienty trpící spasticitou.
Kontroverze I.
Lehká mozková dysfunkce
u Parkinsonovy nemoci –
DBS nebo Duodopa?
čtvrtek / 6. 6. 2013 / 17.30–18.00
Hluboká mozková stimulace u mírného kognitivního postižení
u Parkinsonovy nemoci
MUDr. Marek Baláž, Ph.D.
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno
Hluboká mozková stimulace je metodou vhodnou k řešení pozdních hybných komplikací
u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Obvyklou kontraindikací hluboké mozkové stimulace (DBS) u Parkinsonovy nemoci (PN) je vý-
skyt kognitivní poruchy u kandidátů operačního výkonu. Tuto tradiční kontraindikaci je nutno vzít
do úvahy, pokud je cílem implantace elektrod subtalamické jádro. Kognitivní postižení by nemělo
být překážkou úspěšné implantace DBS v případě, že za cíl zvolíme vnitřní globus pallidum (GPi).
Z invazivních metod využívaných v terapii PN se hluboká mozková stimulace jeví jako nejvý-
hodnější z hlediska využití zdrojů a ve srovnání například z léčbou intradudodenální levodopou
má i méně nežádoucích účinků.
U pacientů s mírnou kognitivní poruchou, kteří jsou jinak z hlediska motorických příznaků
výrazně ovlivnění PN, je nutno zvážit i možnost provedení hluboké mozkové stimulace.
Terapie Parkinsonovy nemoci a především jejich pozdních stadií nadále zůstává přísně indi-
vidualizována.
