Abstrakta
Poznámky
X. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE
|
6.–7. 6. 2013, Hotel International Brno
B24
zobrazovací a likvorová, která reflektují patofyziologické změny v mozku nejen pacientů s AN, ale
i pacientů s tzv. mírnou kognitivní poruchou (MCI) před plně rozvinutým obrazemAN. Tato vyšetření
nám umožní prokázat ukládání beta amyloidu v mozku a také neuronální poškození. Využití těchto
biomarkerů pro diagnostiku AN zatím není určeno pro rutinní klinickou praxi, ale jejich vyšetření
nám umožní diagnostikovat AN a MCI při AN s vyšší mírou pravděpodobnosti.
Krátké kognitivní testy – přednosti a nevýhody
doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
AD Centrum, Psychiatrické centrum Praha
UK v Praze, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Neurologická klinika, Praha
Ve stále rychleji stárnoucí populaci České republiky (ČR) přibývá osob s kognitivními poru-
chami a demencemi, především Alzheimerovou nemocí (AN). K jejich identifikaci přispívají krátké
kognitivní testy. Slouží zejména ke zjištění kognitivní poruchy, především počínající, tj. časně, dále
k určení stupně kognitivní poruchy (mírná, střední, pokročilá), jako podpora v diagnostice nebo
k zahájení léčby kognitivy a sledování jejího efektu. Mezi hlavní orientační zkoušky patří v ČR tyto
krátké a přitom komplexní testy: Test kreslení hodin, Krátký test kognitivních funkcí (Mini-Mental
State Examination, MMSE), Addenbrookský kognitivní test, Sedmiminutový screeningový test
a Montrealský kognitivní test (MoCA). Každý z nich má své silné a slabé stránky. Test kreslení hodin je
komplexní úloha ve velmi krátkém čase. Šetří čas lékaři, protože si ho provádí sám pacient. Je součástí
mnoha dalších krátkých testů. Kvůli různým způsobům zadání a skórování panuje nejednost. Proto
se spíše jedná o kvalitativní zkoušku. Výhodou MMSE je mezinárodní rozšířenost, krátké trvání 5–10
minut, nenáročnost ve formě „tužka a papír“. Zjišťuje funkce více kognitivních domén a poskytuje
kvantitativní vyjádření kognitivních funkcí. Jeho provedení je podmínkou pojišťovny k předpisu
kognitiv v ČR. Mezi nevýhody patří závislost na věku a vzdělání a tedy na existenci kvalitních no-
rem. Má velký podíl slovního vyšetřování. Je příliš jednoduchý, tzn. nezachytí počáteční stadia AN.
Nehodí se pro subkortikální nebo frontotemporální demence. Je chráněn autorskými právy a tedy
drahý (20 Kč/1 použití). Navíc se v ČR používá více grafických verzí s různými překlady, instrukcemi
a pravidly skórování. Také chybí normy. Addenbrookský kognitivní (ACE) test obsahuje 26 úkolů v 5
kognitivních doménách. V ČR existují kvalitní jednotné záznamové archy. Testuje se jím podrobněji
a více kognitivních oblastí. Proto poskytuje samostatné podskóry pro každou kognitivní funkci.
Lze tedy získat kognitivní profil. Obsahuje MMSE. Je více prověřována paměť (zejm. oddálené
vybavení) a zrakově-prostorové funkce. Navíc obsahuje vyšetřování exekutivních schopností. Při
jeho použití lze zažít nový fenomén. Test ACE vykazuje již patologický skór i při zcela normálním
MMSE. Nevýhodou je nutnost mít záznamové archy, delší administrace (15–30 minut), složitější
vyhodnocení s možností chyb a neexistující české normy. Test MoCA se v poslední době velmi
rozšířil celosvětově. Umožňuje časnou detekci počínajících kognitivních poruch. Poskytuje ideální
informační a časový kompromis mezi MMSE a ACE. Obsahuje těžší úlohy, a proto se hodí pro detekci
časných kognitivních poruch, kdy je ještě normální skór v MMSE. Snadno se administruje a vyhod-
nocuje. Chybí české normy. Hlavním tématem bude výzva používat modernější a lepší testy než
notoricky známý a nedokonalý MMSE. V závěru si prakticky na kazuistice ukážeme rozdíly v měření
časného kognitivního deficitu různými testy.
Praxe a výzkum s testy byly podpořeny grantem MZ ČR IGA NT 13183.
Polékové kognitivní poruchy
MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., MUDr. Petra Bártová, Ph.D.
Neurologická klinika FN Ostrava
Polékové kognitivní poruchy jsou závažnou problematikou, i když poněkud opomíjenou
a v recentní odborné literatuře leží stranou hlavního zájmu. V našem příspěvku se snažíme podat
ucelený přehled o farmacích s potencionálními riziky vyvolání kognitivních poruch. Nejrizikovější
jsou farmaka s anticholinergní aktivitou a benzodiazepiny. Vždy je vhodné zvážit možné interakce
medikace a další rizika vycházející z biologického a metabolického stavu konkrétního pacienta.
Léky mohou narušovat kognici i nepřímo a to ovlivněnímmetabolizmu, jako je hypoglykemie nebo
léky vyvolaná hyponatremie, nebo navozením hypotenze a hypoperfuze CNS, dále aktivitami, které
mohou interferovat se synaptickou transmisí.
